Vidět děvčata na startovním gridu je sice pěkná věc, možnost variace motivů je ale dosti omezená. Proto jsem se Lenky a Nikol na Lausitzringu zeptal, zda by měly mezi startem a vyhlašováním vítězů chuť a čas na malou procházku paddockem, kde je více různých možností k focení. Měly jak chuť, tak i trochu času, tak jsme se v neděli vrhli na produkci této foto-story.
Při pohledu na obě krasavice nebylo divu, že nás všude přijali s otevřenou náručí…
Začali jsme klasicky u stohu pneumatik do deště, které toho dne nikdo nepotřeboval. Nedaleko byl kamion s emblémem zuřícího býka Lamborghini, u kterého se děvčata nechala zvěčnit, stejně tak jako na quadu týmu Konrad Motorsport. Mechanici při tom stáli opodál a slíbili, že sedačku dlouho nebudou mýt…
Po krátkém výstupu na jedno s mnohých schodišť ohromného Lausitzringu jsme se stavěli v boxech a pak u speakera závodu. Patrick Simon (kterému jsem o den dříve vysvětlil, že se příjmení „Quick Gabi“ nevyslovuje „Džilkóva“) měl co dělat, aby neztratil přehled o vývoji závodu. Pak si Lenka s Nikol vyzkoušeli, jaký to je pocit sedět před obrazovkami na „Kommandostandu“ týmu., než nás zástupce sponzora Mannesmann poprosil o pár snímků před poutačem jeho firmy.
Děvčata si již dlouho chtěla splnit přání focení se Safety Carem – což jsme také vyřídili. „Nächster Stop = Bundeswerhr“: Ano, německá armáda verbuje v rámci GT Masters nové vojíny a k tomu účelu přitáhla do paddocku její poslední dva obrněné vozy, které ještě nebyly odeslány na odstřel do Ukrajiny.
Náhoda tomu chtěla, že jsme se pak ocitli uprostřed oficiálního focení týmu PHM a šéf stáje si samozřejmě hned vyžebral účast obou modelek. Vrcholem akce ale byla návštěva u Jenzer Motorsportu, kde Lenka a Nikol od mechaniků distal Werkcajk, se kterým se vrhly na vůz Thajce Bhirombhakdiho. Asi se jim podařilo vyladit tento Tatuus-F4 do perfektního nastavení – dědic impéria Singha si s ním totiž o dvě hodiny později dojel pro nejlepší výsledek kariéry. „S tím autem F4 je to teda sranda. Teď budou chtít, abychom tam byly pokaždé…,“ smála se Lenka později. Má pravdu – kdo by to nechtěl..?
Text a foto: Roman Klemm
